2019
Chtěla bych poděkovat všem, kteří se rozhodli v srpnu 2019 zavítat do Týna nad Vltavou, kde jsme v areálu Přírodovědného muzea Semenec hostili Botanické družení. Musím přiznat, že jsme z této akce měli velkou trému, neboť jsme v UBZ nováčky a sami jsme vlastně na žádném ještě nebyli. S mlhavou představou o tom, jak taková akce probíhá, jsem usoudila, že obřadní síň zamýšleného hřbitova a nyní sídlo Přírodovědného muzea Semenec nám poskytne dostatečný prostor pro poklábosení u kávy, večeři si dáme v místní krásné sokolovně a program obstaráme z takových trháků jako je prohlídka naší zahrady, procházka po zeleni Týna, plavba lodí po Vltavě, a že bechyňský klášter a zámek snad také neurazí.
Když se nahrnulo všech pětačtyřicet hostů, zdála se být hala poněkud těsná. Proto jsme se už příliš nezdržovali a vydali se na procházku zahradou. Potěšil mě zájem kolegů o sbírku borovic, především o ty americké, jako Pinus attenuata nebo Pinus pungens. Další zastávka byla ve vodním biotopu, v rozáriu a došlo i na Tajemství podzemního světa. Horší to pak bylo u smrků, kde jsme zjistili, že nemáme úplně jasno, jaké druhy u nás vlastně rostou
Botanické družení tentokrát v Přírodovědném muzeu Semenec
a kolegové z jiných zahrad nás vyvedli z některých omylů. Ostatně i v tom vidím veliký přínos celé akce, možnost vzájemného sdílení zkušeností z provozu, z kontaktu s návštěvníky, ze způsobu péče o zahradu atd.
Děkuji kolegům, kteří nám nabídli doplnění expozic jejich rostlinami, zatím jsme se ovšem nedokázali na okružní cestu po botanických zahradách vypravit. Od září jsme se totiž věnovali budování nové expozice Jedlá zahrada, která vyrostla na dosud nevyužitém prostranství za provozní budovou a stavbě přírodní překážkové dráhy Skotačivá stezka se zvířátky. Příště až k nám přijedete, rádi se zase pochlubíme těmito novými částmi zahrady a podělíme se o zážitky ze stavby kamenných zídek, dřevěných prvků či vrbových chýší.
Nezbývá než dodat: na viděnou v roce 2020 na Rejvízu!