Zápis z první ustanovující schůzky Pracovní skupiny pro genofondy v botanických zahradách ČR dne 24. 6. 2016 BÚ AV ČR Průhonice,
Přítomni:
Andrea Kučerová (BÚ AV ČR, Třeboň), David Cigánek (Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci), Jan Ponert (BZ HLMP), Jana Navrátilová (BÚ AV ČR, Třeboň), Jana Posslová (Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity), Pavel Sekerka (BÚ AV ČR, Průhonice), Tomáš Peš (Botanická a zoologická zahrada, Plzeň), Vlastík Rybka (BZ HLMP)
Omluven: Tomáš Hanzelka (ZOO Ostrava)
Program jednání:
- ustanovení pracovní skupiny
- informace o přípravě zákona o BZ
- rozdělení genofondů, příprava akčního plánu
- odpověď na dopis SFŽP ohledně Národních programů
- návrh na ustanovení pracovní skupiny vznikl na semináři "Zvláště chráněné druhy rostlin v kultuře" pořádaném Unií botanických zahrad ČR dne 5. 4. 2016. Členové Unie botanických zahrad ČR byli vyznáni k nominaci zástupců do pracovní skupiny.
Pracovní skupina se dohodla, že požádá o nominaci k účasti v pracovní skupině zástupce MŽP, AOPK, MZe a Genové banky VÚRV, která koordinuje zemědělské genofondy v ČR. Dopis připraví Pavel Sekerka s tajemníkem Unie.
Pracovní skupina požádá externí vědecké odborníky o spolupráci při přípravě Metodiky, není však nutné aby byli členy pracovní skupiny.
Další jednání pracovní skupiny proběhne na přelomu září a října v Plzni, termín bude zvolen elektronickým hlasováním.
Zákon o botanických zahradách připravuje prof. Damohorský s prezidentkou Unie, Věrou Bidlovou. Na základě jednání prof. Damohorského dostala Rada Unie dopis vyzývající k navržení témat pro Národní programy SFŽP. Jako vhodné se zástupcům skupiny jeví pokračování podpory Programu na podporu druhové diverzity neprodukčních rostlin, rozšířený tak, aby se ho mohly zúčastnit i jiné právní subjekty než v.v.i. Současně doporučuje použít definici botanické zahrady z připravovaného zákona o botanických zahradách (či z vymezení BZ ve stanovách Unie) s omezením na zahrady, které svoji činnost provozují již delší dobu (zamezení účelovému vzniku BZ soukromými subjekty).
Za genofond v botanických zahradách je možné považovat:
- rostliny v zajištěné dlouhodobé kultuře (zdravé, na více místech, minimalizovaná možnost křížení, záměn…),
- rostliny řádně evidované, známá lokalita v přírodě (pasportní data, veřejně sdílené údaje),
- rostliny získané legálně,
- rostliny řádně určené a popsané,
- rostliny sdílené.
Pracovní skupina navrhuje následující témata:
- příprava akčního plánu a metodiky konzervace genofondu v botanických zahradách ČR,
- konzervace domácích kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin v ex situ kolekcích botanických zahrad (plnění závazků akčního plánu BGCI),
- konzervace prastarých odrůd a vybraných odrůd okrasných neprodukčních rostlin domácího původu,
- informování veřejnosti formou putovních výstav a osvětových akcí,
- zajistit pravidelný cyklus konferencí a seminářů, který by sloužil k dalšímu vzdělávání pracovníků BZ,
- v dlouhodobém plánu podporuje myšlenku vzniku semenné banky, ve které by byla uchována semena (významné položky – ohrožené druhy, sběry z přírody) nabízených zahradami v Indexu Seminum (pro sdílení s jinými zahradami je využívána jen část semen, zbytek se obvykle likviduje.
Záchova planých exotických druhů vyžaduje vznik metodiky, vzájemná koordinace bude nejspíše složitá.
Při konzervaci planých kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin doporučuje využít při tvorbě národní metodiky metodiku německou a švýcarskou. U záchovy genofondu kulturních rostlin uvažovat o vzniku systému Národních kolekcí po vzoru Velké Británie či Holandska.
Účel genofondových sbírek je především konzervovat, ale podle možností by to měl být otevřený systém a tím pádem ponechána možnost poskytovat rostliny dalším uživatelům. A to především pro:
- Botanické zahrady můžou (po vyřešení legislativních podmínek) dodávat rostliny cizím subjektům na výzkum, vývoj a výuku. Možná i ke komerčním účelům (což se zejména u chráněných rostlin dost nabízí, protože v přírodě je nelze volně odebírat).
- Příjem z prodeje může zahradě zaplatit to, že rostlinu pěstuje ve větším množství exemplářů, tím pádem je možná větší šance že rostlina přežije?
- Lidé, kteří jsou uvědomělí a chtějí mít na zahradě chráněnou rostlinu, si ji tak mohou legálně opatřit (a nemusí ji kopat v přírodě), navíc ve spojení s osvětou to lidem alespoň víc přiblíží co ochrana genofondu je a proč se to dělá…
- Tím, že se do zahrádek rozšíří naše původní chráněné rostliny, se možná mírně omezí rozšiřování těch samých druhů původem z ciziny (z rostlin co jsou pěkné a lidmi kupované se na trhu dá snadno (většinou bez původu nebo z dovozu) sehnat téměř vše…)
- To, že někteří „zkrášlovači“ druh vysadí zpět do přírody, stejně neuhlídáme, ať už je to kytka z dovozu nebo od nás (tomu může snad částečně pomoc jen ta osvěta…)
Komerční zahradnické pěstování a prodej kriticky ohrožených, silně ohrožených a ohrožených druhů rostlin představuje řadu legislativních a metodických problémů (především možné míchání populací).
**********************************************************************************************************************************************
Do jejich vyřešení se k zakládání nových zahradnických kultur Pracovní skupina staví spíše skepticky.
Konzervace genofondu produkčních kulturních rostlin náleží genobance VÚRV. Doporučuje větší spolupráci botanických zahrad středních zemědělských škol s touto genobankou.
Konzervaci památných stromů pracovní skupina nepovažuje za téma pro botanické zahrady.
Je nutné ověřit současný stav pěstovaných ohrožených a ohrožených druhů rostlin v botanických zahradách, včetně původu rostlin (řada rostlin je dlouhodobě pěstována s neznámým původem či s původem mimo území ČR). Proto připravíme dotazníkovou akci (interaktivně na webu), která bude rozeslána členům Unie. Výsledky budou sloužit jako podklad pro další jednání.
David Cigánek přislíbil, že na stránkách Unie BZ ČR zveřejní informace o pracovní skupině jako samostatnou záložku.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář