2017-10-25, BZ PřF UK, Praha
Setkání se konalo dne 25. 10. 2017 od 10:00 hodin v Botanické zahradě PřF UK v Praze Na Slupi.
Přítomni:
Cigánek David (Botanická zahrada PřF UP v Olomouci), Hlinická Veronika (Vlastivědné muzeum v Olomouci – pracoviště Banky semen ohrožených druhů), Holubec Vojtěch (Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha – Ruzyně), Hrouda Lubomír (Botanická zahrada PřF UK, Praha), Hubáčková Denisa (Botanická zahrada PřF UP v Olomouci), Kubala David (ZOO a bot. zahrada, Ostrava), Kučerová Andrea (BÚ AV ČR, Třeboň), Navrátilová Jana (BÚ AV ČR, Třeboň), Němec Jiří (MŽP, Praha), Peš Tomáš (ZOO a bot. zahrada, Plzeň), Ponert Jan (Botanická zahrada Hl. m. Prahy), Rybka Vlastik (Botanická zahrada Hl. m. Prahy), Sekerka Pavel (BÚ AV ČR, Průhonice), Žáková Kristýna (Botanická zahrada PřF MU, Brno)
Program:
Vzájemné představení účastníků jednání
Diskuze na otázku „Co považovat za genofond v botanických zahradách?“ Členové pracovní skupiny souhlasili, že rostliny považované za genofond mají splňovat:
- zajištěnou kontinuitu pěstování
- mají známou historii, pasportní data
- jsou získány legálně
- existují popisná data, fotografie, herbářové položky první generace
- data o rostlinách jsou veřejně sdílená či dostupná
- materiál je sdílen (za předem daných podmínek)
Problémem práce s genofondy je i to, že některé druhy jsou kvůli specifickým pěstitelským nárokům obtížně udržitelné i v botanických zahradách, některé rostliny jsou pak vlivem adaptace záhy velmi odlišné od původních sběrů v přírodě (diskutována byla Poa riphaea). Proto je třeba dokumentace sběrů. Shoda byla v tom, že není třeba zakládat samostatný herbář pro dokumentaci rostlin v BZ, pracovní skupina doporučila využít stávající systém herbářů. J. Ponert upozornil, že v herbářích degraduje DNA tak, že není ji možné využít na detailní rozbor variability, a tedy sledovat drobné odchylky vzniklé během přesevů v kultuře.
P. Sekerka podal přehled zahrad, které se různým způsobem zapojují do konzervace genofondu. Seznam byl členy pracovní skupiny komentován a doplněn.
Zahrady zaměřené na domácí flóru (v závorce jiné organizace než BZ, které ale částečně jako BZ pracují):
Specializované:
- Štramberk
- KRNAP
- Třeboň (vodní rostliny)
- Křtiny (domácí dřeviny)
- Karlovy vary – Dalovice (ČSOP – Meluzína)
- (Planta Naturalis )
Expozice:
- Liberec
- Praha – Praha Troja
- Praha – Na Slupi
- Plzeň
- Brno - Mendelova Univ.
- Brno - Masarykova Univ.
- Olomouc
- Tábor
- ? Rakovník
- (Průhonice VUKOZ)
Léčivé, aromatické a kořeninové rostlin:
- Specializované:
- Hradec Králové
- Brno – Kraví hora
- (Kuks)
- (Lednice)
- (Olomouc VURV)
Specializované expozice LAKR:
- Praha - Troja
- Praha – Na Slupi
- Expozice LAKR:
- Praha - Troja
- Praha – Na Slupi
- Ostrava
- Tábor
Zemědělské plodiny
Expozice:
- Tábor
- Rakovník
- Ovocné dřeviny krajové odrůdy (ČSOP-Meluzína)
- Karlovy vary – Dalovice
- Bečov nad Teplou
- Děčín (?)
- Průhonice – BÚ
- Průhonice – Dendrologická zahrada
- (ČSOP Hořepník)
- (NP Podyjí - staré sady)
- (KRNAP)
Okrasné rostliny – prastaré, historické a domácí odrůdy, trendy šlechtění
Specializované:
- Průhonice BÚ AV
- (Průhonice VÚKOZ)
- (Lednice)
Expozice:
- Praha Troja
- Brno Mendelova Univ.
- Liberec
- Teplice
- Děčín
Skleníkové expozice:
- Liberec
- Teplice
- Praha Troja
- Praha Na Slupi
- Praha Malešice
- Praha ČZU
- Plzeň
- Brno Mendelova Univ.
- Brno - Masarykova Univ.
- Olomouc – výstaviště Flóra
- Nový Dvůr
- Tábor
- Hradec Králové
- Ostrava
- (Lednice)
V. Holubec upozornil, že záchovou planých druhů (CWR, traviny, pícniny) se zabývají také zemědělské výzkumné a šlechtitelské ústavy a stanice.
Diskuze „Co z exotických druhů lze brát jako genofond?
Mezinárodní organizace zastřešující BZ je BGCI (Botanic Garden Conservation International). Přijatý dokument Global Strategy for Plants Conservation 2002 – 2010 zavazoval zahrady ke konzervaci 60% ohrožených druhů (10 % z nich pro reintrodukce) a 70% diverzity užitkových rostlin. Protože nebyl naplněn, byl prodloužen. Stejný závazek přijala Rada Evropy.
Účast na činnosti BGCI a mezinárodních konferencích je pro české zahrady problematická. Jsou vysoké členské poplatky, které botanické zahrady nemohou hradit. Práce botanických zahrad není považována za vědeckou činnost, tudíž většina zahrad vysokých škol a vědeckých ústavů nemá možnost čerpat prostředky na účast v mezinárodních aktivitách (jsou primárně určené pro vědu a výzkum). Např. na konferenci EastCentGard v Budapešti nebyl žádný zástupce ČR a na následném jednání zahrad V4 pouze jeden zástupce (D. Cigánek).
D. Cigánek představil dotazník s cílem zmapovat aktuální pěstování ohrožených druhů ex-situ v botanických zahradách. Dotazník vyhodnocuje D. Hubáčková, která pracuje na bakalářské práci týkající se ochrany genofondů ohrožených rostlin pěstovaných ex-situ. Do dotazníkové akce se zapojilo málo zahrad, proto bylo dohodnuto, že se termín vyplnění prodlouží do ledna 2018. Z prozatímních výsledků vyplývá, že zahrady (které na dotazník odpověděly) mají zájem o zapojení do záchranných programů a většinou i chtějí svůj rostlinný materiál nahradit materiálem s definovaným regionálním původem – to lze buď na základě sběru z přírody, použitím legálního materiálu již pěstovaného v jiných zahradách, nebo pěstováním ze semen z genofondových bank (Ruzyně, Olomouc).
Jednou z příčin malé účasti na dotazníkové akci může být ta, že mnoho rostlin je pěstováno bez úplných informací o původu ohrožených druhů (obavy z následných kontrol ze strany ČIŽP).
Na základě výsledků dotazníku bychom ve spolupráci s AOPK mohli vybrat kriticky ohrožené a ohrožené druhy (cca 20), které bychom zapojili do pilotního programu v rámci botanických zahrad. Zahrady mají zájem se zapojit s ex situ konzervací u již běžících in situ záchranných programů. Příkladem muže být řešení ex situ záchovy Minuartia smejkalii, která je řešena Botanickým ústavem v rámci projektu Live+ (není záchranným programem AOPK).
Materiál pro ex situ konzervaci musí být získán legálně, mnohdy je obtížné získat povolení (nejednotný postup krajských úřadů).
J. Němec vysvětlil, že sdílení genetického materiálu ohrožených druhů v dalších generacích v kultuře mezi zahradami je legální. Nutné je však doložit původ rostlin.
P.Sekerka informoval, že nedošlo ke shodě v rámci Unie BZ nad návrhem zákona o botanických zahradách, který připravil prof. Damohorský. Neochota přijmout regulace pramení především z obavy nárůstu byrokracie a finančního zatížení. Byla navržena myšlenka o doplnění zákona o ochraně přírody: „botanické zahrady by se měly podílet na ochraně rostlin ex-situ“. J. Němec dodal, že novelizace zákona ale není jednoduchá, protože zákon podléhá různým tlakům, ale je ochotný hledat řešení
Bylo navrženo, že by se v rámci Unie botanických zahrad mohla provádět akreditace či certifikace (např. ve spolupráci s AOPK) pro práce s genofondy. Systém akreditace by mohl probíhat podobně jako je mezinárodní akreditace arboret ArbNet.
- Pomůže akreditace v jednání s úřady?
- Pomůže jako PR vůči veřejnosti?
- Kdo bude akreditaci provádět?
- Akreditovat sbírku nebo celou zahradu?
- Nastavení podmínek (kultivační možnosti, udržitelnost, odbornost pracovníků)
- Součástí procesu by měly být odborná školení pracovníků botanických zahrad.
Tomáš Peš srovnal situaci v ČR se zahraničím především se Skotskem, Švýcarskem a Německem, kde je ochrana genofondů na velmi vysoké úrovni. Doporučuje převzít jejich detailně propracované metodiky. Účastníci se shodli na doporučení, aby zahrady, které se budou zabývat ex situ konzervací a budou rostlinný materiál dále sdílet, přistoupili k IPEN (International Plant Exchange Network).
Účastníci se dohodli, že zahájí přípravu metodik pro práci s genofondy v botanických zahradách. Metodiky by měly být vytvořeny jak obecné, tak speciální pro kulturní a planě rostoucí druhy. Přípravy obecné metodiky se ujal P. Sekerka. Bylo navrženo převzít a adaptovat metodiku pro planě rostoucí druhy z Německa, které má systém ochrany genofondů velmi důkladně propracovaný, tohoto úkolu se ujal Tomáš Peš.
Probírala se také otázka, zda je vhodné vytvořit novou banku semen pro potřeby UBZ ČR, nebo využít pro tento účel již stávající banku. Po všech stránkách efektivnější se jeví využití volných kapacit stávající semenných bank (VÚRV v Ruzyni, Muzeum Olomouc). S genovou bankou v Ruzyni by bylo možné připravit smlouvu o spolupráci. Možné je především prosté uchování semen, bez zařazení druhů do informačního systému GRIN Czech, při hrazení rozumných nákladů. Zapojení semen do mezinárodni výměny do které je semenná banka VURV zapojena je již organizačně a finančně složitější (zajištění standardů klíčivosti, vedení údajů v databázi GRIN, regenerace materiálu při poklesu zásoby semen), v současnosti není možné počítat s příspěvky z Národního programu genetických zdrojů rostlin (MZe). Otázkou je, zda by mohlo činnost dotovat MŽP (po schválení AOPK). Lze uvažovat i o souběžném dokumentačním systému vedle GRIN, který by zahrnovat i skladovou dokumentaci pro plané druhy.
Na závěr jednání bylo předběžně navrženo konání další schůzky pracovní skupiny na jaře, v návaznosti na valnou hromadu UBZ ČR (leden 2018), na níž budou také prezentovány výsledky dotazníku. Počítáme s tím, že jarní konference BZ bude věnována genofondům.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář