Botanické družení Jeseníky-Rejvíz
Díky tomu, že Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Praha má zázemí ve dvou chalupách v Rejvízu, vzali jsme tuto skutečnost jako velké plus při pořádáni Botanického družení 2020. Třídenní akci jsme pojali jako možnost pro terénní exkurze v Jeseníkách. V den příjezdu, středu 19. srpna sice pršelo, ale pak už bylo počasí přívětivé až do pátku.
Ve středu během odpoledne přijela padesátka účastníků Družení z pořadatelské BZ Na Slupi, z pražských BZ Troja a Malešice, z Brna pracovníci Botanické zahrady a arboreta Mendelovy univerzity a z Přírodovědecké a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, z Botanické zahrady Teplice a BZ Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy Hradec Králové.
Deštivé odpoledne strávili krátkou exkurzí k Mechovému jezírku s možností pozorovat vlhké louky, blatkové porosty a také sušší místa Violion caninae – Lilium bulbiferum, Pedicularis sylvatica a mnoho rašelinných druhů, jako je například Carex lasiocarpa. Večer se pracovníci botanických zahrad dozvěděli o adaptacích na sucho a dalších zajímavostech na přednášce Tomáše Procházky o floře jižní Afriky.
Čtvrtek byl ve znamení celodenní, dle zvolené varianty až dvacetikilometrové exkurze, kdy byla možnost pozorovat zájmové rostliny in situ. Šli jsme hřebenovou trasu: Červenohorské sedlo – Vřesová studánka – Keprník – Šumárník – Bělá pod Pradědem. Fundovaným průvodcem byl Vlastik Rybka, samozřejmě se ale do určování a výkladu zapojili i další. K vidění byl například kriticky ohrožený zvonek vousatý (Campanula barbata) nebo violka žlutá sudetská (Viola lutea subsp. sudetica). Účastníci túry mohli sledovat moc pěkný kontrast podkladů – převažujících kyselých v protikladu a erlanovým Šumárníkem. Večer společenský program – venku grilování, povídání, ve společenské místnosti posezení s kytarou.
V pátek 21. srpna byla pro hrstku zájemců připravena exkurze do samého srdce CHKO Jeseníky, do Velké kotliny. Průvodcem nám byl velký znalec celé oblasti a především místní květeny, člen správy CHKO Radek Štencl. Velkým lákadlem byla možnost podívat se i mimo turistickou trasu (naučná stezka Velká kotlina), do veřejnosti jinak nepřístupných částí rezervace.
Oblast Velké kotliny je specifická vysokou druhovou bohatostí, jednou z nejvyšších v rámci ČR. K vidění je zde na relativně malé ploše okolo 350 druhů cévnatých rostlin a mezi nimi i dva úzce endemické taxony. Důvodem je velká pestrost mikrostanovišť, na kterých nalezly refugium migrující druhy rostlin jak z teplých, tak i chladných období poslední doby poledové (cca deset tisíc let zpět).
Trasa vedla přes pralesovitou smrčinu s borůvčím po pás až na hranici lesa. Zde jsme mohli sledovat probíhající management otevřených ploch zarůstajících borůvčím, spočívající především v pravidelném kosení. Řada zajímavých druhů rostlin by byla jinak těmito vitálními keříky vytlačena. Překvapivé byly poměrně rozsáhlé porosty nepůvodního, ale velice atraktivního hořce panonského (Gentiana pannonica), glaciálního reliktu Východních Alp a Šumavy. Hořec sem kdysi někdo vysadil a očividně se mu na novém stanovišti velice líbí a dále se šíří. Trasa nás dále vedla po krkolomných pěšinkách úbočím Vysoké Hole (1 464 m.n.m.) až na samou hranu karového údolí Velkého Kotle. S téměř ptačí perspektivy jsme měli možnost pozorovat celé lavinového pole vedoucí k a poté souběžně s řekou Moravicí (která zde pramení). Následný sestup dolů nám umožnil sledovat následky poslední mohutné laviny (leden 2019), největší za posledních 50 let. Laviny jsou velmi důležitým faktorem, který tvoří ráz zdejší krajiny a udržuje zdejší jedinečné bohatství rostlinných i živočišných druhů. Během cesty jsme mnohokrát zastavovali kvůli focení nádherných rostlin, za všechny jmenujme alespoň dva místní hvozdíky, endemický Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus a kriticky ohrožený druh naší květeny, D. superbus subsp. alpestris.
Další účastníci Družení z jednotlivých botanických zahrad po cestě zvolili jiný individuální program, například túru podél pramene Bílé Opavy.
Popisky: Vlastik Rybka při výkladu během čtvrteční exkurze
Pohled na lavinový svah Velkého Kotle Gentiana pannonica
Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus D. superbus subsp. alpes
V pátek 21. srpna byla pro hrstku zájemců připravena exkurze do samého srdce CHKO Jeseníky, do Velké kotliny. Průvodcem nám byl velký znalec celé oblasti a především místní květeny, člen správy CHKO Radek Štencl. Velkým lákadlem byla možnost podívat se i mimo turistickou trasu (naučná stezka Velká kotlina), do veřejnosti jinak nepřístupných částí rezervace.
Oblast Velké kotliny je specifická vysokou druhovou bohatostí, jednou z nejvyšších v rámci ČR. K vidění je zde na relativně malé ploše okolo 350 druhů cévnatých rostlin a mezi nimi i dva úzce endemické taxony. Důvodem je velká pestrost mikrostanovišť, na kterých nalezly refugium migrující druhy rostlin jak z teplých, tak i chladných období poslední doby poledové (cca deset tisíc let zpět).
Trasa vedla přes pralesovitou smrčinu s borůvčím po pás až na hranici lesa. Zde jsme mohli sledovat probíhající management otevřených ploch zarůstajících borůvčím, spočívající především v pravidelném kosení. Řada zajímavých druhů rostlin by byla jinak těmito vitálními keříky vytlačena. Překvapivé byly poměrně rozsáhlé porosty nepůvodního, ale velice atraktivního hořce panonského (Gentiana pannonica), glaciálního reliktu Východních Alp a Šumavy. Hořec sem kdysi někdo vysadil a očividně se mu na novém stanovišti velice líbí a dále se šíří. Trasa nás dále vedla po krkolomných pěšinkách úbočím Vysoké Hole (1464 m.n.m.) až na samou hranu karového údolí Velkého Kotle. S téměř ptačí perspektivy jsme měli možnost pozorovat celé lavinového pole vedoucí k a poté souběžně s řekou Moravicí (která zde pramení). Následný sestup dolů nám umožnil sledovat následky poslední mohutné laviny (leden 2019), největší za posledních 50 let. Laviny jsou velmi důležitým faktorem, který tvoří ráz zdejší krajiny a udržuje zdejší jedinečné bohatství rostlinných i živočišných druhů. Během cesty jsme mnohokrát zastavovali kvůli focení nádherných rostlin, za všechny jmenujme alespoň dva místní hvozdíky, endemický Dianthus carthusianorum subsp. sudeticus a kriticky ohrožený druh naší květeny, D. superbus subsp. alpestris.
Program botanického družení 2020 v Jeseníkách (Rejvíz):
Středa
Příjezd kolem poledne
Odpoledne krátká exkurze "za barák" – vlhké louky, blatkové porosty,
sušší místa Violion caninae, Lilium bulbiferum, Pedicularis sylvatica a
mnoho rašelinných druhů (například Carex lasiocarpa).
Večer případně asi hodinová přednáška o vzácných druzích Jeseníků (L. Hrouda) nebo o
Velké kotlině (L. Bureš).
Čtvrtek
Jedna ze dvou variant exkurzí (upřesněno bude později):
a) Velká kotlina: Přesun auty do Karlova a pěší výlet na místě. Případně varianta tzv. turistická: dojet na zastávku Karlova Studánka rozc. Hvězda, odtamtud kyvadlovým busem na Ovčárnu a
přes Petrovy Kameny a kotlinu dolů, z Morávky vyjet busem na Hvězdu.
b) Kus hřebenovky: autem do Bělé pod Pradědem, busem na Červenohorské sedlo – Vřesová studánka – Keprník – odbočit pod Šerákem
napravo a přes Šumárnik po modré do Bělé. Moc pěkný kontrast podkladů
převažují kyselé vs. erlanový Šumárník.
Večer společenský program – posezení u ohně s pivem (bude k dispozici na místě) a buřtem či jiným opékatelným pokrmem (ve vlastní režii).
Pátek
Odjezd a cestou směrem SZ možnost několika krátkých zastávek:
a) jeskyně Na pomezí nad Lázněmi Lipová
b) lomy nad Vápennou (volné plochy, vápnomilná flora trvalek i jednoletek)
c Račí údolí u Javorníku (bučina Rychlebských hor, na úpatí dokonale
zrekonstruovaná tančírna s kavárnou ze secesních dob - obnovena 2016)
Do Prahy se dá jet velmi dobře přes Kladsko a Náchod je to dokonce
rychlejší než přes Šumperk.
Ubytování je ve dvou budovách v obci Rejvíz (Dřevěnka a Rula), případně venku ve vlastním stanu. O dalších informacích ohledně ubytování, rezervacích a změnách budeme informovat později.
