Botanická zahrada v Bečově (1918–2020)
Bečovská botanická zahrada má svým zahradnickým vývojem i samotným příběhem existence jen málo konkurentů nejen v rámci České republiky.
Před 2. světovou válkou to byla jedna z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách zaměřená na skalničky, trvalky a dřeviny následně zvaná Druhé Průhonice. Zahrada byla až do roku 1945 intenzivně upravována, osazována a zvelebována. Po roce 1945 v souvislosti s poválečnými změnami však byla zcela opuštěna, rozkradena, postupně zdevastována a v podstatě nejen v zahradnickém oboru, ale i mezi obyvateli regionu zcela zapomenuta. Přesně 60 let trval tento stav – až do roku 2005, kdy se nezisková organizace 23/02 ZO ČSOP BERKUT pod vedením Jiřího Šindeláře rozhodla o její záchranu. A je to zajímavý příběh…
Korunní rybník je dominantou Rybniční zahrady. Součástí je i stezka litorálem
Panství Bečov nad Teplou vlastnila od počátku 19. století původně belgická šlechtická rodina Beaufort-Spontin. Do roku 1916 to byl Bedřich (Friedrich) Beaufort-Spontin (1843–1916). Po něm bečovské panství zdědil jeho jediný syn Jindřich (Heinrich) (1880–1966). V době, kdy Bečov ještě vlastnil Bedřich, byl do vévodských služeb na místo zámeckého zahradníka přijat Jan (Johann) Koditek. To, že si vévoda Beaufort-Spontin vybral do svých služeb právě jeho, nemohla být náhoda. V Bečově od 80. let 19. století působil jako vrchní lesmistr Alois Umlauft, což byl starší bratr dvorního ředitele císařských zahrad a parků ve Vídni Antona Umlaufta (1858–1919). Tento uznávaný odborník, pocházející z Rokytnice v Orlických horách, byl předním zahradníkem v Rakousko-Uhersku, majícím přehled o mnoha zkušených, ale i začínajících zahradnících. Hledal-li vévoda do svých služeb zahradníka, mohl mu jeho vrchní lesník Alois Umlauft prostřednictvím bratra Antona doporučit schopného adepta. To, že Jan Koditek byl schopný zahradník, dokázal právě v Bečově nad Teplou. Zprvu realizoval parkové úpravy a výsadby kolem bečovského zámku, hradu a letního sídla Komtessvilly. Posléze založil v údolí na břehu řeky Teplé rozsáhlé a moderní zahradnictví včetně expozičních tematických skleníků s rostlinami přesunutými ze zámeckých skleníků. Na zahradnictví a část zvanou Kleingarten navázal na místě obecních pastvin na skalnaté stráni a kolem původně rybochovného rybníka v roce 1918 realizací botanické zahrady.
Jedním z impulzů vzniku sbírkové zahrady byl i sňatek dědice bečovského panství Jindřicha Beaufort-Spontin s Marií-Adelheid Silva–Tarouca (1886–1945), což byla dcera Arnošta Emanuela Silva–Taroucy
Dobové plány Jana Koditka (plán Beaufortského alpina)
(1860–1936), vynikajícího dendrologa, zahradníka a zakladatele zámeckého parku v Průhonicích. Právě průhonický park se stal inspirací bečovské zahradě. Poté co hrabě Silva-Tarouca prodal průhonické panství státu, se výraznou měrou podílel právě na budování Bečovské botanické zahrady rozdělené na skleníkovou část v zahradnictví, Beaufortské alpinum, Rybniční zahradu, Alpskou louku, sad i plochy pro lesnický výzkum. Původně měla rozlohu 19 hektarů. Na projekční práce a přípravu pozemků navázal Jan Koditek již od roku 1918 výsadbou rostlin, kdy bylo zprvu vysazeno 300 druhů po dvou až třech kusech. Spolu s ostatními zahradníky do roku 1931 v zahradě vysázeli 321 rostlinných rodů v 1 005 druzích. V letech 1925 a 1926 byl v zahradě velký stavební ruch. Bylo přesunuto přes 7 000 m3 různorodého materiálu (například došlo k obnažení skalních výhozů). Z místního kamene byly vystavěny cesty (délka přes 720 m) a terasy. Postupně vzniklo mnoho sbírkových oddělení se slunečnými, polostinnými a stinnými polohami.
Poslední rozsáhlejší stavební práce byly dokončeny v roce 1934. Týž rok Jan Koditek dokončil rozdělení rostlin do skupin a vypracoval plán skutečného stavu zahrady a zde vysázených rostlin, následně pravidelně aktualizovaný. Posledním počinem, znamenající konec stavby botanické zahrady a vzdání holdu jejímu tvůrci, bylo odhalení pamětní desky. Slavnost inicioval vévoda Jindřich v roce 1935. Ve středu zahrady nechal vztyčit kámen a osadit jej deskou s nápisem Obergärtner Johann Koditek hat diese anlange in den Jahren 1918–1935 nach seinen eigenen Plänen geschaffen – ve volném překladu „Vrchní zahradník Jan Koditek vytvořil toto dílo v letech 1918–1935 podle svých plánů“. Nebyla to však první slavnost pořádána k poctě zahradníka Jana Koditka. Tři roky předtím, v roce 1932, inicioval vévoda oslavu Koditkova zahradnického jubilea: 40 let zahradníkem a 25 let zahradníkem ve službách hraběcí rodiny Beaufort-Spontin v Bečově.
Porovnání doby introdukce na naše území ukázalo, že některé kultivary byly pěstovány v Bečově dříve, než uvádí záznamy o introdukci na naše území a převážně Matrika Dendrologické společnosti v Průhonicích – např. Picea abies 'Merkii', Picea abies 'Nana', Picea abies 'Pumila', Picea abies 'Pygmaea', Thujopsis dolabrata 'Variegata', Tsuga canadensis 'Compacta', Tsuga canadensis 'Pendula', Acer saccharinum 'Lutescens', Philadelphus grandiflorus. Některé kultivary byly zavedeny současně např. Ulmus carpinifolia 'Umbraculifera' nebo o několik let později např. Berberis thunbergii 'Atropurpurea', Juniperus squamata 'Meyeri'. Při celkovém pohledu na sortiment pěstovaných rostlin v Bečovské botanické zahradě je
1. česká bioferrata je prezentace saxikolních lišejníků
zřejmá jejich bohatost a různorodost. Svědčí o příkladné péči, kterou těmto rostlinám věnoval zahradník Jan Koditek.
Od konce 2. světové války však byla zahrada bez jakékoliv údržby. V 50. letech 20. století bylo zbořeno zámecké zahradnictví se skleníky (včetně úhynu tropických a subtropických rostlin nedozírné hodnoty) a nahrazeno průmyslovým areálem, který vlastně zamezil jakémukoliv přístupu do zahrady. Sbírky i mobiliář se postupně rozkrádaly, Korunní rybník zanikl a totéž se stalo i samotné zahradě, která byla zcela pohlcena sukcesním porostem. Ze sbírek skalniček a keřového podrostu se téměř nic nedochovalo, stromové patro značně chřadlo.
Až nové tisíciletí přineslo snahu o záchranu takto jedinečného místa. V roce 2005 byl připraven hrubý orientační záměr rekonstrukce zahrady. Byly provedeny probírky náletových dřevin a započata realizace technických prvků v podobě samotného zpřístupnění zahrady a vybudování jednoduchého zázemí pro údržbu i návštěvníky. V prvních letech obnovy zahrady byly práce zaměřeny především na samotné vyčištění zahrady od náletů, popadaných stromů a invazních rostlin a v podstatě nalezení místa odkud začít s rekonstrukcí. Podařilo se sehnat unikátní kolekci plánů a fotografií z doby největší slávy a největšího významu zahrady. Pak stačilo jen pod půlmetrovými nánosy spadaného
Vstupní část Bečovské botanické zahrady
listí hledat původní sbírková oddělení, schodiště a cesty. Byl znovu objeven i pomník zakladatele této zahrady. Obnoveny byly cesty, stezky a pěšiny pro návštěvníky, sbírková oddělení a výsadbová místa pro kolekce rostlin, instalovány lavičky a posezení, umělecky ztvárněné prvky, vybudovány vyhlídky s posezením, odpočinkový altán s výukovým zázemím, oplocena nejcennější část Bečovské botanické zahrady a obnoveny vodní prvky včetně náhonu, Korunního rybníka a Mariiny studánky. Doplňován začal být i sad starých krajových odrůd ovoce. Při realizaci obnovy je, vzhledem ke konfiguraci terénu a zpřetrhaným urbanistickým vazbám (z Alpské louky se staly rybářské sádky, ze zámeckého zahradnictví průmyslový areál Elektro, v. d.), vysoký podíl ruční práce.
Na Korunním rybníku je v letních měsících možnost koupání a relaxace na dopolední a odpolední pláži. Nově také přibylo vybavení výukového centra v podobě zastřešeného altánu s prezentační technikou. Malá, ale útulná je i badatelna. Jako první v České republice byla vybudována bioferrata – zajištěná skalní stezka k poznání vegetace skalních štěrbin a lišejníků, kterých zde bylo určeno přes 40 druhů. V pobřežní části Korunního rybníka pak vznikla navíc stezka mokřadem s rostlinami typickými pro Slavkovský les a Tepelskou vrchovinu. Děti si mohou užívat v přírodním volnočasovém areálu, sportovně založení návštěvníci pak mohou využít travnaté sportoviště.
Korunní rybník s ostrůvkem a metasekvojí čínskou
Po zakoupení vstupenky mají návštěvníci možnost buď samostatné volné prohlídky s využitím tištěných materiálů a audioprůvodců, nebo v sezoně komentovaných prohlídek. V zahradě se konají i další doprovodné akce v podobě koncertů, výstav a promítání. Ve školním roce je připraveno několik výukových modelů. První srpnový víkend se koná v rámci činnosti ekocentra ekologický festival Zázračná planeta Země.
Záběr z průběhu ekologického festivalu Zázračná planeta Země
Bývalé sádky poslouží jako záhony pro vodní rostliny v Bečovské botanické zahradě
Od prosince 2019 jsou pronajaty bývalé rybí sádky (původně Alpská louka) a připojeny k areálu botanické zahrady, s tím, že je díky tomu zajištěn další možný přístup a příjezd do zahrady, rozvoj tábornických aktivit, parkování, ale především realizace kolekce vodních a vlhkomilných rostlin. Nově se zde rozvíjí i zoologické programy ve vazbě na vodní biotopy.
Během následujících let bude využito regulace různých výšek hladin k simulaci vhodných stanovištních podmínek pro různé vodní a vlhkomilné rostliny. Ve spolupráci s AOPK ČR a případně dalšími institucemi bude část sádek sloužit k uchování genofondu rostlin ze Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny.
Dne 5. února 2014 byla Bečovská botanická zahrada na Valné hromadě Unie botanických zahrad České republiky v Brně jednomyslně přijata za jejího řádného člena. V této velikosti je to jediná botanická zahrada v České republice, která je plně financována ze zdrojů neziskové organizace. Ostatní takto velké zahrady patří pod města, kraje, státní výzkumné ústavy či univerzity. O to je zajištění jejího fungování náročnější a komplikovanější. Bečovská botanická zahrada nemá ani žádného velkého sponzora. Dílčí
Vstup do zahrady pod Korunním rybníkem
projekty jsou spolufinancovány ze strany Karlovarského kraje, ÚVR ČSOP, SFŽP a MAS Kraj živých vod. Zaměstnanecká místa vznikají za podpory MPSV a ÚP. Bečovská botanická zahrada reprezentovala Karlovarský kraj v celostátní soutěži Má vlast Cestami proměn a získala titul Nekrásnější proměna České republiky 2013. Znovuobnovitel botanické zahrady Jiří Šindelář v Ceny – dík českým mecenášům a dobrodincům zvítězil mezi více než 300 nominovanými v celostátním kole a je tak držitelem Grand prix 2014. V září 2014 Památková komora České republiky udělila Jiřímu Šindelářovi cenu poroty za příkladnou památkovou péči o Bečovskou botanickou zahradu. V roce 2016 obdržela zahrada také ocenění Srdce pro region.
Zahrada se nyní pyšní především vzrostlými jehličnatými a listnatými stromy, které pocházejí z doby zakládání zahrady. Unikátní výšky přes 20 m dosahuje sloupovitý smrk Picea abies 'Rothenhaus' a výšku 36 m douglaska tisolistá s obvodem kmene 340 cm, která byla vysazena v roce 1918. O něco menší je modřín Kaempferův (Larix kaempferi), který je vysoký 28 m s obvodem kmene 224 cm, vysazený v roce 1923. Další jehličnatá dřevina tsuga kanadská (Tsuga canadensis) je vysoká 23 m s obvodem kmene 263 cm, která byla vysazena v roce 1923. Mezi unikáty zahrady patří korkovník amurský (Phelodendron amurense), který byl vysazen na příkrém svahu alpina v roce 1923.
Strom hrdina České republiky pro rok 2006
Jedná se o tzv. Korkovník pana Koditka, který obdržel titul Strom hrdina České republiky pro rok 2006. Mezi další zajímavé dřeviny patří bříza papírová (Betula papyrifera) s výškou 25 m a s obvodem kmene 197 cm, javor stříbrný (Acer saccharinum) s výškou 23 m a obvodem kmene 290 cm vysazený v roce 1918 a zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum), který je vysoký 20 m, s obvodem kmene 114 cm. Na příkrém svahu roste také pnoucí aktinidie význačná (Actinidia arguta).
Postupně jsou dosazovány nové rostliny jak historického sortimentu, tak i rostliny nově introdukované. Sortiment se daří rozšiřovat díky podpoře od ostatních botanických zahrad (BZ Teplice, Dendrologická zahrada Průhonice, VUKOZ Průhonice, Arboretum Kostelec nad Černými lesy, Průhonická botanická zahrada Chotobuz, BZ Malešice apod.). Důležitým partnerem jsou zahradě i jednotliví sběratelé a pěstitelé a základní organizace Českého zahrádkářského svazu. Zahradě se postupně navrací její původní význam. Ovšem cesta k plné funkčnosti a obnově zahrady je ještě dlouhá.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář