Jdi na obsah Jdi na menu
 

Vlajkové druhy pro konzervaci v Botanických zahradách ČR

1.pngZvonovec liliovitý (Adenophora lillifolia)
 
Zvonovec je v ČR na okraji svého poměrně velkého areálu a jeho rozšíření bylo vždy velmi  mezerovité, převážně v územích se zachovalými světlými lesy na minerálně bohatších podložích. I historicky výrazně převažoval v Čechách. V současnosti se vyskytuje pouze ve Džbánu, Českém krasu, na Babinských loukách v Českém Středohoří a na Rožďalovicku a Jaroměřsku. Populace jsou obvykle slabé, celkem není v ČR rozhodně více než 500 rostlin. Druh dovede dlouho přežívat v nekvetoucím stavu a pak je hodně nenápadný. Současně při dobrých světelných podmínkách se může ze semen uchytit na nových plochách. Jeho velkou nevýhodou v přírodě je také fakt, že chutná srnčí zvěři, takže bez oplocení obvykle nevykvete. Kultura druhu není naštěstí složitá, z výsevu odrůstá dobře a díky dlouhověkosti může žít mnoho desítek let. AOPK připravila pro zvonovec záchranný program. Botanické zahrady by měly pěstovat jednotlivé populace druhu prostřednictvím výsevů ze stávajících rostlin na lokalitách. Zatím je, pokud je nám známo, v kultuře populace z Českého krasu z Karlštejna a ve VÚLHM Strnady tkáňová kultura z Bílichovského údolí. Od botanických zahrad se očekává aktivní zapojení do ochrany druhu a poskytování namnoženého materiálu pro posilování populací, a to podle lokality formou výsevů či výsadeb nebo oběma způsoby současně. 
Vlastík Rybka, Botanická zahrada HLMP
 
2.pngHvozdík písečný český (Dianthus arenarius subsp. bohemicus)
 
Emblematická rostlina české ochrany přírody s jedinečným výskytem na Roudnicku, kde dodnes roste v jediné populaci nad obcí Kleneč. Patří k druhům vázaným na písky a mezi nimi je opravdu hodně ohrožených a mizejících druhů. Je dlouhodobě v kultuře a neméně dlouho usiluje ochrana přírody o záchranu jedinečné populace, protože lokalita měla tendenci zarůstat a počty rostlin výrazně klesaly. V současnosti probíhá poměrně agresivní management, kdy pomocí strojů je obnažován povrch půdy a na těchto nových místech se hvozdíku daří. Kultura je jednoduchá a dobře zvládnutá, pěstuje se ve více zahradách a existuje i tkáňová kultura. Rizikem je pochopitelně hybridizace s jinými hvozdíky, ale to není na překážku dlouhodobému udržování dospělých rostlin. Pro tvorbu semen je však nutná izolace a umělé sprášení. V současnosti je přírodní populace životaschopná, takže úkolem botanických zahrad je dlouhodobě udržovat druh v kultuře.
Vlastík Rybka, Botanická zahrada HLMP
 
 
3.pngVčelník rakouský (Dracocephalum austriacum)
 
Výrazný okrasný druh je v ČR rozšířen již pouze v Českém krasu, výskyty v Českém středohoří na vrchu Deblík a na jižní Moravě na lokalitě Zázmoníky v posledních 30 letech zanikly. Také v Českém krasu v posledních suchých letech výrazně ubývá. Proto připravuje AOPK Regionální akční plán pro záchranu včelníku a jeho součástí bude i dlouhodobá kultivace druhu v botanických zahradách. Aby se uchovaly rostliny z jednotlivých populací oddělené, bude pět největších populací druhu pěstováno v různých zahradách. Nemělo by jít jen o udržování druhu, ale měli bychom být schopni produkovat dostatek semen pro posilování stávajících populací a podporovat tak i snahu o založení nových lokalit na území Českého krasu. Druh se pěstuje snadno a díky jeho pěknému vzhledu jej lze využít na skalce i k prezentaci problémů ochrany genofondu a našich aktivit veřejnosti.
Vlastík Rybka, Botanická zahrada HLMP
 
 
4.pngMečík bahenní (Gladiolus palustris)
 
Je druhem střídavě vlhkých luk a světlých lesů a mizí v celém svém evropském areálu. V ČR má dosud bohatou populaci s několika stovkami jedinců na Slatinné louce u Velenky. Roste také v hodonínské Dúbravě, ale tam jsou populace nevelké a rozptýlené na větším území. Několik rostlin je známo také z Bílých Karpat z rezervace Čertoryje. Mečík bahenní se pěstuje poměrně snadno, z výsevu vyrůstají dobře mladé rostliny, které poprvé kvetou nejčastěji třetím rokem. Pravděpodobně se pěstují rostliny pouze z Velenky, moravské rostliny zřejmě v kultuře nejsou. Druh by se měl rozšířit do více zahrad a pěstovány by měly být i moravské rostliny. Počítá se spíše jen s udržovací kulturou, akce v terénu zatím nutné nejsou.
Vlastík Rybka, Botanická zahrada HLMP
 
 
 
5.pngKuřička Smejkalova (Minuartia smejkalii)
 
Český endemit hadcové oblasti ve středních Čechách. Vyskytuje se pouze na dvou lokalitách  – NPP Hadce u Želivky (cca 500 jedinců) a PP Hadce u Hrnčíř (350 jedinců). V minulosti rostl druh ještě v PP Borecká skalka nedaleko Chotěboře. Roste výhradně na hadcovém podkladu, na skalkách, případně v nezapojených trávnících, konkurenci dalších druhů nezvládá. V současnosti probíhá projekt LIFE  for Minuartia na němž se podílí BÚ AV ČR, v. v. i., ČSOP Vlašim, a MŽP. V rámci něho byla kuřička převedena do kultury. Pro každou lokalitu je vytvořeno několik kultivačních míst v botanických zahradách. Zároveň je vytvořena síť lokálních pěstitelů v rámci Záchranného pěstování v soukromých zahradách. Kultivace druhu není složitá, pro zakládání populace je vhodné použít předpěstované jedince, pak se druh množí sám. Přestože je kuřička schopna růst i na běžném substrátu, je nutné pro kultivace použít hadcový substrát kvůli možné genetické selekci jiných než na hadec vázaných genotypů. Kultury z obou populací slouží především jako pojistka v případě vymizení populace v přírodě. Zároveň dochází k přípravě projektu na jejich využití pro návrat druhu na území, kde již kuřička vyhynula.  Více informací o kuřičce naleznete na www.kuricka.cz
Vlastík Rybka, Botanická zahrada HLMP
Hana Pánková, BÚ AV ČR, v. v .i., Průhonice
6.pngStulík malý (Nuphar pumila)
 
Vzácný glaciální relikt u nás přežívá v podhorských oblastech. Dosud se vyskytuje na několika místech v Pošumaví, na Třeboňsku již vyhynul, ale rostliny z jedné lokality jsou v kultuře,  na Vysočině roste již pouze na Doupském rybníce. Vyhovují mu chladnější vody s dobrou průhledností a chudší živinami s vrstvou sedimentu na dně, ale ne výrazně zbahněné. Druh ustoupil s přibývající eutrofizací a intenzivnějším využíváním rybníků. Rizikem je i křížení se stulíkem žlutým na společných lokalitách. V posledních letech mu škodí také bobři. V kultuře je stulík malý udržován z většiny lokalit, případně se odběr a pěstování připravuje. Kultura není úplně snadná, zejména v teplejších územích je druh citlivý na přehřívání vody a je nutné stínění. Daří se i množení semeny. Pro množení semeny je nutná izolace od stulíku žlutého. Rostliny jsou zatím spíše jen udržovány v kultuře, na Třeboňsku se zakládají náhradní lokality v pískovnách. Výhledově bude pravděpodobně nutné i aktivní posilování slabých populací, případně hledání nových vhodných stanovišť místo současných, kde už podmínky vhodné nejsou.
Vlastík Rybka, Botanická zahrada HLMP
Jana Navrátilová, BÚ AV ČR, v. v. i., Třeboň
 
7.pngJeřáb sudetský (Sorbus sudetica)
 
Jedna z nejvýznamnějších endemických rostlin Krkonoš. Je to apomiktický druh, který vznikl v Krkonoších v době poledové hybridizací  jeřábu muku a jeřábu mišpulky, druhů, které se v pohoří recentně již nevyskytují. Roste v subalpínském a supramontánním stupni v oblasti Labského a Obřího dolu na strmých, především lavinových svazích a jejich hranách. Současný stav přirozené populace činí v celých Krkonoších asi 90 keřů (revize v letech 2017 –2019), což představuje oproti stavu v 80. letech 20. století úbytek o více než 30 %. Vitalita keřů není na řadě mikrolokalit uspokojivá. Příčiny úbytku početnosti populací jsou komplexní. Na některých mikrolokalitách jsou keře ohroženy zejména zástinem a přerůstáním okolní dřevinnou vegetací či okusem vysokou zvěří, jiné lokality jsou vystaveny samovolným sesuvům půdy a řícení skalních bloků. Pokles početnosti má přímou souvislost také s malou úspěšností uchycení samovolných semenáčků. V 80. letech a v druhé polovině 90. let byly na několika vybraných lokalitách na hraně Labského dolu a v Rudníku provedeny rekonstrukční výsadby. Kultivace druhu je v současné době udržovací, v budoucnosti bude pravděpodobně přikročeno k pokračování ve výsadbách na historické lokality. Druh je poměrně dobře kultivovatelný, množení je možné ze semen nebo roubováním na podnože jeřábu ptačího.
Mgr. Vojtěch Zavadil, Správa Krkonošského národního parku
 
 
Vlajkové druhy ke stažení ve formátu *.pdf.
 
Další zájmové druhy pro konzervaci v botanických zahradách ČR  
Druhy navržené během zasedání Skupiny pro genofondy v botanických zahradách ČR a na pozdější e-mailové diskusi pro záchovnou ex situ kultivaci v zahradách. (Dle abecedy.)
2) Prioritní druhy pro ex situ kultivaci v botanických zahradách
Druhy kriticky ohrožené, ohrožené či z přírody mizející. Ex situ kultivace může výrazně pomoci pro jejich záchovu. Lze je pěstovat s nižšími provozními náklady. Většinou již jsou v kultivaci v botanických zahradách, takže s pěstováním máme zkušenosti, ale často se jedná o rostliny s neznámým původem. Předpokládáme, že do jejich kultivace se zapojí 3–5 botanických zahrad.
 
První etapa
S pěstováním máme zkušenosti, druhy mají koordinátora či o koordinaci se jedná. Bude připraven průzkum o jejich zastoupení ve sbírkách BZ v České republice. Předpokládáme že můžou být pěstovány ve více zahradách. Řešení etapy předpokládáme v letech 2020–2022. 
  1. Antennaria dioica 
  2. Artemisia pancicii 
  3. Cladium mariscus 
  4. Crepis pannonica 
  5. Iris arenaria 
  6. Ligularia sibirica 
  7. Pilularia globulifera 
  8. Prunus fruticosa
  9. Ranunculus lingua 
  10. Salvia aethiopis 
Druhá etapa
Druhy mají koordinátora či o koordinaci se jedná, s jejich pěstováním jsou však menší zkušenosti, lze však předpokládat, že kultivace je bezproblémová. Již dnes se většina z nich pěstuje alespoň v jedné botanické zahradě. Řešení etapy předpokládáme v letech 2021–2025.
  1. Angelica palustris8.png
  2. Campanula gelida
  3. Carex obtusata
  4. Carex pseudobrizoides
  5. Cirsium brachycephalum
  6. Drosera intermedia
  7. Glaux maritima
  8. Groenlandia densa
  9. Hierochloë repens
  10. Littorella uniflora
  11. Luronium natans
  12. Mentha pulegium
  13. Pilosella rubra
  14. Plantago atrata subsp. sudetica
  15. Poa riphaea
  16. Potamogeton coloratus
  17. Potamogeton gramineus
  18. Potamogeton praelongus
  19. Potentilla sterilis
  20. Potentilla thuringiaca
  21. Pseudognaphalium luteoalbum
  22. 9.pngRhynchospora fusca
  23. Salix bicolor
  24. Salix myrtilloides
  25. Scilla bifolia
  26. Scorzonera parviflora
  27. Sedum villosum
  28. Senecio doria
  29. Senecio paludosus
  30. Serratula lycopifolia
  31. Sesleria uliginosa
  32. Schoenus ferrugineus
  33. Schoenus nigricans
  34. Tephroseris aurantiaca
  35. Tofieldia calyculata
  36. Tripolium pannonicum subsp. pannonicum
Druhy složitě pěstovatelné
Druhy převážně kriticky ohrožené a v přírodě mizející, jejichž populacím hrozí vyhubení. Na jejich ex situ konzervaci by se mohly botanické zahrady podílet, ale jejich kultivace je technicky a personálně náročná (in vitro výsevy, specifické půdní podmínky, složité mutualistické vztahy, nutná izolace). U některých druhů je nutné vytvořit metodiku pěstování v širší spolupráci s AOPK,  VŠ a v .v. i. Některé z nich se již pěstují alespoň v jedné BZ, předpokládáme, že do projektu se zapojí 1–3 zahrady. Zapojení více zahrad by bylo možné při získání grantové podpory.
  1. Anacamptis palustris10.png
  2. Astragalus arenarius
  3. Bupleurum tenuissimum
  4. Callitriche hermaphroditica
  5. Campanula cervicaria
  6. Carex rupestris
  7. Carlina biebersteinii subsp. sudetica
  8. Catabrosa aquatica
  9. Corrigiola littoralis
  10. Cyperus michelianus
  11. Dactylorhiza bohemica
  12. Gentianella sp. div.
  13. Himantoglossum adriaticum
  14. Chimaphila umbellata
  15. Illecebrum verticillatum
  16. Isoëtes lacustris
  17. Juncus capitatus
  18. Jurinea cyanoides
  19. Knautia arvensis subsp. pseudolongifolia
  20. Liparis loeselii
  21. Lycopodiella inundata11.png
  22. Montia arvensis
  23. Nasturtium microphyllum
  24. Nymphaea alba
  25. Ophrys holosericea subsp. holubyana
  26. Orobanche sp. div.
  27. Pedicularis exaltata
  28. Pinguicula vulgaris subsp. bohemica
  29. Pulsatilla patens
  30. Pulsatilla vernalis
  31. Pyrola chlorantha
  32. Radiola linoides
  33. Rubus chamaemorus
  34. Salix herbacea
  35. Saxifraga rosacea subsp. steinmannii
  36. Scheuchzeria palustris
  37. Spergula pentandra
  38. Thalictrum simplex
  39. Thesium sp. div.
  40. Utricularia vulgaris
4) Druhy čekatelské
Druhy kriticky ohrožené a ohrožené, jejichž kultivace v botanických zahradách by měla smysl, ale není urgentní pro záchovu druhu v naší přírodě. Rostliny různého stupně obtížnosti pro pěstování. V současnosti nemají jasného koordinátora programu nebo kapacity zahrad pro pěstování.
  1. Achillea asplenifolia
  2. Aira caryophyllea
  3. Ajuga pyramidalis
  4. Alchemilla fissa
  5. Androsace maxima
  6. Androsace septentrionalis
  7. Anemonastrum narcissiflorum
  8. Asplenium ceterach
  9. Asplenium adiantum-nigrum
  10. Aster alpinum
  11. Bassia prostrata
  12. Bupleurum affine
  13. Carex derelicta
  14. Centaurium uliginosum.
  15. Clematis integrifolia
  16. Conioselinum tataricum
  17. Crambe tataria
  18. Crepis sibirica
  19. Cystopteris sudetica
  20. Daphne cneorum
  21. Dianthus moravicus
  22. Dryopteris cristata
  23. Echium maculatum
  24. Elatine alsinastrum
  25. Eleocharis quinqueflora
  26. Equisetum variegatum
  27. Eriophorum gracile
  28. Eryngium planum
  29. Euphorbia lucida
  30. Festuca albensis
  31. Filago vulgaris
  32. Fumana procumbens
  33. Genistella sagittalis
  34. Gentiana acaulis
  35. Gentiana pannonica
  36. Hieracium corconticum
  37. Hieracium grabowskianum
  38. Hieracium nivimontis
  39. Hypericum pulchrum
  40. Hypochaeris glabra
  41. Chamaecytisus albus
  42. Juncus atratus
  43. Koeleria glauca
  44. Lactuca saligna
  45. Lathyrus palustris
  46. Lathyrus pisiformis
  47. Luzula spicata
  48. Notholaena marantae
  49. Onosma arenaria
  50. Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum
  51. Peucedanum carvifolia
  52. Poa crassipes
  53. Potentilla crantzii subsp. serpentini
  54. Potentilla micrantha
  55. Potentilla patula
  56. Prunus padus subsp. borealis.
  57. Prunus tenella
  58. Scorzonera laciniata
  59. Scrophularia vernalis
  60. Stipa glabrata
  61. Taraxacum alpestre
  62. Taraxacum sect. Palustria
  63. Tephroseris longifolia subsp. moravica
  64. Thalictrum flavum
  65. Veratrum nigrum
  66. Verbascum speciosum
  67. Veronica bellidioides
  68. Veronica scardica
  69. Veronica spuria subsp. foliosa
  70. Viola pumila
5) Druhy nezařazené
Druhy vyžadující pozornost, ale momentálně není jasné do které kategorie je zařadit.
  1. Campanula bohemica
  2. Campanula rotundifolia subsp. sudetica
  3. Cerastium alsinifolium
  4. Galium sudeticum
  5. Minuartia corcontica
  6. Myricaria germanica
  7. Plantago maritima subsp. ciliata
  8. Rubus sp. div.
  9. Sorbus sp. div.
  10. Sparganium angustifolium
  11. Symphytum bohemicum
  12. Taraxacum bessarabicum
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář